Program:
Johann Strauss: Fledermaus (Netopýr), předehra / Spiel ich die Unschuld vom Lande (árie z operety Netopýr) / Mein Herr Marquis (árie z operety Netopýr) / Unter Donner und Blitz (polka) / Na krásném modrém Dunaji (valčík) / Wo die Zitronen blüh´n (valčík) / Tritsch-Tratsch Polka / Kaiserwalzer (valčík) / Ritter Pásmán (čardáš) / Klange der Heimat (čardáš z operety Netopýr)
Lada Bočková – soprán
Sopranistka Lada Bočková patří k nejvýraznějším talentům mladé české pěvecké generace. V aktuální sezóně vystupuje ve Stavovském divadle v Praze jako Pamina (Kouzelná flétna) a ve Státní opeře jako Mařenka (Jeniček a Mařenka). V Divadle Antonína Dvořáka v Ostravě ztvárnila mimo jiné Bystroušku v Janáčkových Příhodách lišky Bystroušky, za kterou byla nominována na cenu Thálie. Hostovala rověž jako Elena v opeře Niny Roty Il cappello di paglia di Firenze či Violetta v La traviatě v Moravském divadle Olomouc.
Na koncertních pódiích spolupracovala s významnými orchestry a dirigenty. Zpívala Mahlerovu Čtvrtou symfonii s Pražskými symfoniky (FOK) a Slovenskou filharmonií pod taktovkou Daniela Raiskina, Webberovo Requiem, či koncertovala s Maltou Philharmonic po boku Andrey Bocelliho. Debutovala v USA s Josephem Callejou na BroadStage v Kalifornii a představila se také v Sukově síni Rudolfina v rámci komorní řady České filharmonie.
V letech 2020–2023 byla členkou souboru Theater Bonn, kde ztvárnila mimo jiné role Oscara (Maškarní ples), Zuzany (Figarova svatba), Clorindy (Popelka), Nerona (Agrippina) či titulní La Calisto. Hostovala rověněž v Aalto Theater Essen a v roce 2024 se do Bonnu vrátila v soudobé opeře Iwein Löwenritter.
Lada Bočková se věnuje také filmové tvorbě – objevila se jako operní pěvkyně v americkém filmu Vrána režiséra Ruperta Sanderse a v dánském snímku Ehrengard oscarového režiséra Billeho Augusta. V roce 2023 získala čestný titul „Dame de la Jurade“ od francouzského Jurade de Saint-Émilion. V roce 2025 zvítězila v soutěži Centre d’Art Lyrique de la Méditerranée na Azurovém pobřeží (1st Le Grand Prix de la Voix).
Robert Kružík – dirigent
Robert Kružík (1990) patří k nejvýraznějším osobnostem mladé generace českých dirigentů. Šestým rokem působí jako stálý dirigent Janáčkovy opery Národního divadla Brno a je šéfdirigentem Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně. Dříve byl tři sezony dirigentem Národního divadla moravskoslezského v Ostravě a od sezony 2018/2019 působí také jako stálý hostující dirigent Filharmonie Brno. Je laureátem Ceny Jiřího Bělohlávka pro mimořádné mladé umělce.
Spolupracuje s předními českými i zahraničními orchestry, mezi nimiž nechybí Filharmonie Brno, PKF – Prague Philharmonia, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Slovenská filharmonie, Státní filharmonie Košice, Janáčkova filharmonie Ostrava či Moravská filharmonie Olomouc. Pravidelně vystupuje na prestižních festivalech, jako jsou Pražské jaro, Svatováclavský hudební festival či Mladá Praha.
Na scéně Národního divadla Brno nastudoval mimo jiné Rossiniho Hraběte Oryho, Čajkovského Pikovou dámu a Evžena Oněgina, Smetanovu Libuši uvedenou ke 100. výročí vzniku Československa, Straussova Růžového kavalíra či balet Dáma s kaméliemi. Jeho repertoár zahrnuje díla Mozarta, Smetany, Dvořáka, Martinů, Janáčka, Donizettiho, Rossiniho, Čajkovského, Bizeta, Verdiho, Pucciniho a Prokofjeva.
Rodák z Brna začínal jako violoncellista. Studoval na Konzervatoři Brno (u Miroslava Zichy a Stanislava Kummera) a poté na Akademii múzických umění v Praze, kde byli jeho pedagogy Leoš Svárovský, Charles Olivieri-Munroe a Lubomír Mátl v dirigování a Miroslav Petráš ve hře na violoncello. V roce 2012/2013 absolvoval studijní stáž na Zürcher Hochschule der Künste ve Švýcarsku. Účastnil se řady violoncellových soutěží (Pražské jaro, soutěž Nadace Bohuslava Martinů, Mezinárodní soutěž Leoše Janáčka v Brně) a své vzdělání rozšířil na mistrovských kurzech u Jiřího Bárty, Michaely Fukačové, Raphaela Wallfische, Norberta Baxy, Johannesa Schlaefliho a Davida Zinmana.
Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín
Filharmonie Bohuslava Martinů (FBM) patří k předním českým symfonickým orchestrům. Její kořeny sahají do roku 1946, kdy se z původní podnikové dechové hudby firmy Baťa ve Zlíně začal formovat nový symfonický orchestr. První koncert se uskutečnil 30. dubna 1946 pod vedením dirigenta Rudolfa Kvasnici a tento den je dodnes považován za oficiální začátek činnosti orchestru.
Během více než sedmi desetiletí prošla filharmonie výrazným uměleckým vývojem. V jejím čelech stáli mimo jiné dirigenti Richard Týnský, Rostislav Hališka, Kirk Trevor, Jakub Hrůša, Stanislav Vavrínek, Tomáš Brauner či Vojtěch Spurný. Od roku 2021 je šéfdirigentem Robert Kruzík, hlavními hostujícími dirigenty jsou Leoš Svárovský a Tomáš Brauner. Domovskou scénou orchestru je moderní Kongresové centrum Zlín, navržené architektkou Evou Jiřičnou.
FBM se vyznačuje širokým repertoárem, který zahrnuje nejen klasická symfonická díla, ale i projekty na pomezí jazzu, šansonu či populární hudby. Orchestr každoročně uvádí pět abonentních řad a desítky dalších koncertů ve Zlíně i po celé České republice. Pravidelně hostuje na festivalech Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Janáčkův máj, Špilberk či Festival Český Krumlov, a koncertoval také v Evropě, USA, Jižní Koreji i Indii.
Na pódiu spolupracovala FBM s řadou světových osobností, mezi nimiž nechyběli Mstislav Rostropovič, Mischa Maisky, Vadim Repin, Magdalena Kožená, Adam Plachetka, Angela Gheorghiu, Piotr Beczała, Montserrat Caballé a mnozí další. Filharmonie je rovněž pořadatelem festivalů Harmonia Moraviae a Talentinum, které podporují mladé interprety i české skladatele.
